Ve své studii uskutečněné na podzim 2009 sledovala dánská antropoložka Bettina Hauge, jak lidé využívají čerstvý vzduch při větrání svých domovů. Tento typ antropologických studií je užitečný pro pochopení toho, proč lidé jednají určitým způsobem, a analýza konkrétních zvyklostí může pomoci proniknout do skrytých stránek života obyčejných lidí. Nyní přinášíme další informace k této studii.

Napsala Bettina Hauge

Stručný popis studie

Studie vycházela z důkladných rozhovorů vedených jako polostrukturované rozhovory, krátkodobého pozorování účastníků a fotografií. Tato metodika je výhodná v tom, že umožňuje subjektům asociovat volněji než při použití dotazníků. Fotografie slouží jako ilustrace jejich života. Rozhovory a prohlídky trvaly zhruba dvě hodiny – nejkratší 1,25 hodiny, nejdelší asi tři hodiny.

Počet navštívených domácností byl stanoven na sedm, obývalo je pět žen, dva muži a dva mladí lidé ve věku 13 a 19 let.

Dospělí byli vybráni podle následujících kritérií:

• Domácnost: všichni museli bydlet v domech
• Poměr mezi městskými a venkovskými: dvě ženy žijí na venkově (Bella a Charlotte), čtyři respondenti na předměstí (Margit, Anne Margrethe, Janne, Ghita, Jan a dva mladí lidé) a jedna dvojice ve městě (Ole a Mariann). Všichni žijí na dánském ostrově Zaeland.
• Poměr mezi vlastníky a bytovými družstvy: šest žije ve vlastních domech, jeden v bytě patřícím bytovému družstvu. Tato osoba byla do studie zařazena, abychom mohli studovat vzorce chování staršího člověka, který se již několikrát stěhoval.
• Životní fáze: jako jedno kritérium výběru jsme použili věk a míru aktivity. Rozhodli jsme se tak na základě očekávání, že různé činnosti vykonávané doma a odlišné využívání domova v různých fázích života mohou znamenat také různé ‚užívání‘ větrání.

Životní fáze                                                 Dotazované osoby

Mladá rodina                                                 Tři rodiny (jedna s astmatikem) Bella, Charlotte, Janne

Rodina s dětmi v teenagerovském věku            Dvě rodiny: (jedna s dítětem, které dříve bylo astmatické)

Ghita a Jan, Anne Margrethe

Pár nebo jednotlivci s dětmi, které                   Jeden pár a jedna neprovdaná žena

už nežijí doma                                               Ole a Mariann, Margit

Mariann

„Jakmile ráno vstanu a obléknu se, obě okna otevřu dokořán. Naštěstí se v tomhle oba shodneme. Řekla bych, že jsou otevřená tak 30 – 40 minut, než odejdeme z domova. Když jsem v koupelně, je také otevřené okno. Vlastně je máme otevřená celý rok, myslím okna v ložnici. To je prostě reflex. Asi tak každý třetí den vyvětrám dům průvanem, musím cítit, že dýchám čerstvý vzduch. Vzduch nesmí nehybně stát, to je nepříjemné. Taky vždycky otvírám okno, když luxuju. No a samozřejmě když je vedro. [...] Když přijdu domů z práce, často nechávám dveře do kuchyně otevřené, a okno taky. To Ole u nás zavírá! Když skončíme v kuchyni – řekla bych tak asi za 20 minut – zavřeme dveře. V létě jsou otevřené pořád. Tedy samozřejmě podle počasí. V zimě tolik ne.”

Charlotte

„Větrám, když se ráno probudíme a když je zapnuté topení – ale neplatí to stoprocentně. Když je opravdu vedro, radši nechávám okna i dveře zavřené. Okno v ložnici je stále otevřené – naštěstí se na tom s manželem shodneme – a chvíli před tím, než jdou děti spát, otvírám okna u nich. Naše dvanáctiletá dcera si ráno okno otvírá, ale ta desetiletá ne. Takže jí to normálně připomínám. Ale ta malá to samozřejmě sama dělat nemůže. Když máme hosty, otvíráme okna víc než obvykle, protože je tu strašné vedro. Tak začne vzduch trochu proudit, chceme, aby tu byl trochu průvan, abychom to tu rychle ochladili. Od května do září vypínáme podlahové topení. A kamna na dřevo dělají útulno. [...] Ale člověk by měl být schopen si uvědomit a cítit, že v domě se bydlí, že se používá.”

Bella

„Starší generace asi víc myslí na využití zdrojů – neplýtvej a nebude ti scházet. Vždycky jsme se snažili podle toho žít, takže to asi není otázka věku – spíš to má co dělat s fyzickou vnímavostí, jestli rádi pouštíte čerstvý vzduch do domu, nebo ho radši zavřete venku.“

[Otázka: Kdybyste nevyvětrala?]

„To je skoro totéž, jako kdybych neuklidila. Nějak to souvisí s tím, že jsem vzhůru. Také větrám, když se vrátím domů, když rozvezu kluky a než se pustím do práce. Já si myslím, že ty nízkoenergetické domy, kde je prakticky zakázané otvírat okna, protože to ničí účinek ústředního vytápění – to je veliké mínus [...]. To by se mi vůbec nelíbilo. A jestli někdy budu mít v tomhle domě SolarVenti [vzdušné solární panely pro ventilaci], stejně budu otvírat okna. Prostě kvůli tomu všemu, co větráním získáte. Taky chci mít možnost udělat průvan, je to nepohodlné, když nemůžete rychle upravit teplotu. Kdepak, vítr se musí pouštět dovnitř.”

Janne

„Od základu jsem změnila svou zaběhanou rutinu [co jsem se přestěhovala]. Každičký den jsem musela utírat všechna okna v ložnici. Kondenzát stékal po rámech a ty to nemohly pobrat. Dneska je to všechno úplně jinak. Je to úleva! V mém starém domě jsem MUSELA něco dělat, teď už nemám skoro žádný pravidelný postup, myslím, co se týče větrání. Ale když je pěkně, když se udělá vedro, tak otvírám okna. Právě kvůli oknům v mém starém domě jsme se vlastně stěhovali. Rozhodli jsme se, že je vyměníme, ale ukázalo se, že je to ohromný projekt, protože byla upevněná do rámů zvláštním způsobem – takže by bylo potřeba vybourat velké kusy zdi a pak je zase postavit. To teda ne! Radši jsme se přestěhovali do něčeho nového.“

Anne Margrethe

„Normálně větrám, jenom abych rozhýbala vzduch v domě. Říkám si, že vzduch z venku je čerstvější. Ráno je potřeba zbavit se vydýchaného vzduchu a čerstvý vzduch to zařídí. Podle mě má čerstvý vzduch prakticky procházet skrz tělo, ne nehybně stát. Taky to pomůže nějak vyhnat z domu spánek, víte, co myslím? Jako dostat spánek z těla. Pro mě je větrání duševní i fyzická záležitost. [...] Je to něco, díky čemu se cítíte lépe. Čistá rutina. Když otevřete okna, řeknete “dobré ráno”. Taky proto, že slyšíte vítr ve stromech. Chci říct, že máte nejen čerstvý vzduch, ale ještě něco navíc. V noci sovu a žáby. Ty dělají pořádný rámus – někdy je to hotový koncert. Ale to je právě báječné.”

Ghita

„Do domu musíte pustit čerstvý vzduch – je to přece tak příjemné, když dovnitř zafouká větřík. Když jdeme spát – deset minut předtím - a potom, co si lehneme. Já otvírám. Jan zavírá. Je samozřejmě protivné, když nám dovnitř nalítají komáři, pavouci, mouchy a vosy. To tedy vůbec nechci. Přímo to nesnáším. Vždycky otvíráme okna, než jdeme spát. V létě jsou trochu pootevřená pořád. Ještě si pamatuju zvuky města, když jsme večer otevřeli okna v Kodani. Tady jsou to zase jiné zvuky, zvuky přírody.“

Jan

„Je to úplně fantastické, když po zimě zase uslyšíte na jaře ptáky. Každý rok se těším, že zase uslyším ptáky. Dělá mi to velkou radost.“

Ghita

„Ano, a pak se blíží léto – to je báječné. Ano, větráme, ale ne dost. V kuchyni taky – zapínáme digestoř – ale podle mě je moc hlučná a vypínáme ji, jak jen to jde. Měli jsme dát motor ven.“

Margit

„… Po snídani se vrátím nahoru, na chvíli ještě jdu do koupelny a hodím na sebe oblečení. Ustelu postel a okno otevřu dokořán – musím dovnitř pustit čerstvý vzduch, protože ložnice se musí větrat. Nepřipadá v úvahu, že bych nerozhodila pokrývku a neotevřela okno. Nechávám ho ještě chvíli otevřené, než se vypravím. [...] Vždycky jsem to tak dělala – vždycky jsem takhle větrala. Vždycky si ustelu a otevřu okno co nejvíc. Připadá mi, že je to tak správně. Když ještě děti bydlely doma, tak jsem prostě otvírala víc oken. Samy si stlaly a naučily se taky otvírat okna. Myslím, že to přijde úplně samo, že když stelete, tak vyvětráte. V létě jsou okna pořád trošku pootevřená, protože je tu horko, pořádně horko, a jsou otevřená ve dne v noci celé léto. Chci, aby vzduch trochu proudil, takže otvírám okna kvůli průvanu – v ložnici a v místnosti naproti, to je moje domácí pracovna.“

Bettina Hauge vystudovala antropologii na Kodaňské univerzitě a má PhD ze sociologie. Na této univerzitě je zaměstnaná a v současnosti provádí výzkum zaměřený na mladé lidi, jejich postoje k životnímu prostředí a s tím související běžné chování doma. Vedla různé výzkumné projekty zaměřené na vzájemné působení techniky a člověka, naposledy na téma uživatelsky determinovaných inovací a inteligentního bydlení. Bettina Hauge učí současně na Kodaňské univerzitě a na Dánské technické univerzitě (DTU).